čtvrtek 3. prosince 2020

Černá hodinka - svatá Barbora

V dnešní den si naše prababičky chodívaly uřezat větvičku do vázy. Možná, že tuto krásnou tradici znáte a udržujete, ale víte proč zrovna dnes? Babička nám o tom vyprávěla.

Svatá Barbora žila kdysi dávno v dnešním Turecku. Když se z ní stala krásná, mladá dívka, její otec Dioskuros ji žárlivě střežil a odmítal každého, kdo se ucházel o její ruku. Barboru nechal zavřít ve věži se dvěma okny. Barbora se ale nechala tajně pokřtít od kněze, a vybourat ve věži třetí okno, na znamení uctívání svaté trojice Boha otce, syna a Ducha svatého.
Když se Barbora přiznala svému otci, že uvěřila v Ježíše Krista, ten se ji ve zlosti pokusil zabít. Nešťastné Barboře se podařilo uniknout a skrývala se v jeskyni. Později ji však otec vydal úřadům. Byla uvězněna a odsouzena k smrti. Když ji vedli do žaláře, zachytila se jí na šatech větvička z keře. Nebohé Barboře nakonec setnul hlavu její vlastní otec, strašlivý pohan Dioskuros. Nezemřela však sama, protože hned po tomto strašlivém skutku uhodil do Dioskurose blesk a spálil jej na popel. Ještě ten den rozkvetlo na suché větvičce, která odpadla z Barbořiných šatů, v cele několik překrásných květů.

Větvičky ovocných stromů – barborky si dnes doma dáváme do vázy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko. Prostřednictvím větviček se v lidové magii také věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká. Která svobodná dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá? A právě kvetoucí větvičky před Vánocemi jí to prozradí.

Svatá Barbora je patronka horníků, věží, stavebních dělníků, pokrývačů, zvoníků, patronka dělostřelců, architektů, matematiků a také dalších povolání. Je také ochránkyně proti smrti bleskem v časech bouří.

Se svátkem svaté Barbory je spojena také postava, která se objevovala v ulicích vesnic a měst. Barborka byla štíhlá, dlouhovlasá postava v bílém hávu. Obcházela se zpěvem a modlitbami v předvečer svátku, tedy 3. prosince. Než vstoupila do stavení, klepala metlou na okno a zvonila zvonečkem. Kolem pasu nosila širokou mašli s dlouhými, vlajícími konci. Na hlavě nosila Barborka věneček, dlouhé vlasy jí zakrývaly obličej. Stejně jako jiné postavy v tomto období, i Barborka nosila dárky. Hodným dětem rozdávala z košíku ovoce a ořechy, uličníky potrestala proutěnou metlou.





Na svatou Barboru se říkávalo:
O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.
Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.

Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)