Dalším svatým, o kterém nám naše prababičky za dlouhých zimních večerů vyprávěly, je svatý Ondřej. Ondra, Ondrášek, Ondříček, který má dnes svátek.
Ondřej byl rybář z Palestiny. Stal se spolu se svým
bratrem Šimonem Ježíšovým učedníkem. Chodil po světě a lidem vyprávěl o Ježíši.
Prošel část Asie, Řecko, Rusko. Legenda praví, že zázračně uzdravoval nemocné.
Jednou obrátil na víru v Ježíše Krista bohatého mladíka, který svůj
majetek rozdal chudým. Za své skutky byl Ondřej potrestán na kříži ve tvaru X, se
kterým bývá velmi často vyobrazován.
Noc na svatého Ondřeje má čarovnou moc. Alespoň naši předkové tomu věřili. A povím vám, děly se to věci.
V tuto noc se prý objevovaly skryté poklady. A jak takový poklad získat? Jednoduše, stačí postavit se pod některou křížovou cestu a čekat, až okolo půjde čert s pokladem na zádech. Na svatého Ondřeje se také muselo končit s prací na dvorku a ve chlévě dříve, než se zešeřilo. Pokud to někdo nestihl, navštívil jej čert nebo čarodějnice.
V tento den si také přišla na své vdavek chtivá děvčata.
Dívky se sešly a věštily, která se dříve bude vdávat. Každá vzala kousek chleba, položila jej na lopatu, a čí kousek vzal pes jako první, tu čekala svatba nejdříve.
O půlnoci před svatým Ondřejem děvčata vstávala z postele a chodila klepat na kurník. Zakokrhal-li kohout, mělo děvče naději, že se brzy vdá. Ozvala-li se dříve slepice, znamenalo to, že má děvče přijít za rok klepat znovu, protože žádná svatba nebude.
Zamilované dívky si také psaly jména nejoblíbenějších chlapců na lístečky a na noc si je vložily pod polštář. Ráno pak, hned po probuzení, vytáhly jeden s lístečků, a čí jméno tam bylo napsáno, toho si dívka měla vzít za muže.
Na svátek svatého Ondřeje se lidé snažili odhalit svou budoucnost různými kouzly.
Vzal jeden čtyři hrnečky a obrátil je dnem vzhůru. Pod hrnečky předtím vložil hlínu, chléb, hřeben a pod poslední prsten. Ostatní neviděli, co který hrneček skrývá. Každý si ukázal na jeden hrnek. Na ty, kteří našli pod hrnkem hlínu, prý čekala do roka smrt, hrnek s chlebem znamenal zbohatnutí, hřeben nemoc a hrnek s prstenem předvídal svatbu.
Také se v tento den věštila budoucnost litím olova. Roztavené olovo se lilo do studené vody. A co lidé viděli a vyvěštili?
Čáry rovné - spokojený, klidný život, čáry vlnité - zmatky, cestování, čáry jako půlkruh - falešný přítel, zrada, rozchod, tvar jako kruh uzavřený - peníze, dědictví, tvar jako kruh porušený - zklamání, špatné zdraví, málo peněz, tvar dvou kruhů - svatba, tvar dvou porušených kruhů - rozchod, zrušení zásnub nebo svatby, tvar jako ovál - sňatek z lásky, tvar čtverce - šťastný život, trojúhelníky - štěstí v podnikání, tvar kříže - smrt přítele nebo příbuzného, dva kříže - peníze do důchodu, tvar připomínající mřížku – vězení.
Tak co, budete dnes také věštit, co vás čeká a nemine?
O svátku svatého Ondřeje naše prababičky a pradědečky zajímala nejen jejich budoucnost, ale také počasí.
Říkávalo se:
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: Přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Četli jsme:
Za Zlínskou knihovničku Vás zdraví kocour Miloš