pondělí 30. listopadu 2020

Černá hodinka - svatý Ondřej

Dalším svatým, o kterém nám naše prababičky za dlouhých zimních večerů vyprávěly, je svatý Ondřej. Ondra, Ondrášek, Ondříček, který má dnes svátek.

Ondřej byl rybář z Palestiny. Stal se spolu se svým bratrem Šimonem Ježíšovým učedníkem. Chodil po světě a lidem vyprávěl o Ježíši. Prošel část Asie, Řecko, Rusko. Legenda praví, že zázračně uzdravoval nemocné. Jednou obrátil na víru v Ježíše Krista bohatého mladíka, který svůj majetek rozdal chudým. Za své skutky byl Ondřej potrestán na kříži ve tvaru X, se kterým bývá velmi často vyobrazován.

Noc na svatého Ondřeje má čarovnou moc. Alespoň naši předkové tomu věřili. A povím vám, děly se to věci. 

V tuto noc se prý objevovaly skryté poklady. A jak takový poklad získat? Jednoduše, stačí postavit se pod některou křížovou cestu a čekat, až okolo půjde čert s pokladem na zádech. Na svatého Ondřeje se také muselo končit s prací na dvorku a ve chlévě dříve, než se zešeřilo. Pokud to někdo nestihl, navštívil jej čert nebo čarodějnice.
V tento den si také přišla na své vdavek chtivá děvčata.
Dívky se sešly a věštily, která se dříve bude vdávat.  Každá vzala kousek chleba, položila jej na lopatu, a čí kousek vzal pes jako první, tu čekala svatba nejdříve.
O půlnoci před svatým Ondřejem děvčata vstávala z postele a chodila klepat na kurník. Zakokrhal-li kohout, mělo děvče naději, že se brzy vdá. Ozvala-li se dříve slepice, znamenalo to, že má děvče přijít za rok klepat znovu, protože žádná svatba nebude.
Zamilované dívky si také psaly jména nejoblíbenějších chlapců na lístečky a na noc si je vložily pod polštář. Ráno pak, hned po probuzení, vytáhly jeden s lístečků, a čí jméno tam bylo napsáno, toho si dívka měla vzít za muže. 
Na svátek svatého Ondřeje se lidé snažili odhalit svou budoucnost různými kouzly.
Vzal jeden čtyři hrnečky a obrátil je dnem vzhůru. Pod hrnečky předtím vložil hlínu, chléb, hřeben a pod poslední prsten. Ostatní neviděli, co který hrneček skrývá. Každý si ukázal na jeden hrnek. Na ty, kteří našli pod hrnkem hlínu, prý čekala do roka smrt, hrnek s chlebem znamenal zbohatnutí, hřeben nemoc a hrnek s prstenem předvídal svatbu. 
Také se v tento den věštila budoucnost litím olova. Roztavené olovo se lilo do studené vody. A co lidé viděli a vyvěštili?
Čáry rovné - spokojený, klidný život, čáry vlnité - zmatky, cestování, čáry jako půlkruh - falešný přítel, zrada, rozchod, tvar jako kruh uzavřený - peníze, dědictví, tvar jako kruh porušený - zklamání, špatné zdraví, málo peněz, tvar dvou kruhů - svatba, tvar dvou porušených kruhů - rozchod, zrušení zásnub nebo svatby, tvar jako ovál - sňatek z lásky, tvar čtverce - šťastný život, trojúhelníky - štěstí v podnikání, tvar kříže - smrt přítele nebo příbuzného, dva kříže - peníze do důchodu, tvar připomínající mřížku – vězení.

Tak co, budete dnes také věštit, co vás čeká a nemine?



O svátku svatého Ondřeje naše prababičky a pradědečky zajímala nejen jejich budoucnost, ale také počasí. 
Říkávalo se:
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: Přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.

úterý 24. listopadu 2020

Černá hodinka - svatá Kateřina

Bylo, nebylo, z komína se kouřilo.
Venku přituhuje, zima už nám klepe na dveře a my pro vás máme další povídání jako stvořené na dlouhé zimní večery. Dnes najdeme v kalendáři Kateřinu. O ní nám kdysi dávno babičky vyprávěly, a že to bylo napínavé povídání. Posuďte sami.

Svatá Kateřina, jak praví legenda, dcera krále Kosta žila před mnoha staletími v egyptské Alexandrii. Nechala se pokřtít a snažila se přesvědčit pohany o své víře v Ježíše Krista. Pohanský císař chtěl půvabnou dívku získat za ženu a snažil se ji přesvědčit, že její víra je špatná. Přesvědčoval ji sám a když se mu to nedařilo, přivolal na pomoc mudrce. Kateřina se však přesvědčit nenechala, naopak přivedla mudrce ke křesťanství. Císař se strašlivě rozzlobil a nechal mudrce popravit a pro Kateřinu sestrojit mučící kolo s bodly. Stala však se zvláštní věc. Do kola uhodil blesk a kolo se rozletělo na tisíce kusů. Pak nešťastnou Kateřinu zavřeli do žaláře. Ve vězení ji krmila holubice, aby netrpěla hladem. Nakonec ji, za její neposlušnost, nechal císař stíti mečem.
A tak se stala svatou, ke které se modlí mlynáři, mladé dívky, koláři, přadláci, ošetřovatelé a mnoho dalších.
Naše prababičky a pradědečkové věřili, že v tento den se nemá pracovat se vším, co má kola či kolem je - mlýn, kolovrat, povoz, trakař. 
Ve svátek svaté Kateřiny se ve vsi pořádala poslední bujará zábava před časem adventním. A ne jen tak ledajaká. Byla to zábava Kateřinská, kterou si organizovaly ženy a dívky a byly to ony, kdo zval muže k tanci. Však znáte dámskou volenku. Všichni si to náramně užili, protože se říkalo, že svatá Kateřina zavře housle do komína. Takže až do Vánoc si nikdo nezahraje ani nezatančí.
O svaté Kateřině se také předpovídalo počasí, koho by nezajímalo, jaká bude zima.

Říkávalo se:
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.






Četli jsme:



čtvrtek 19. listopadu 2020

Nezapomeňte na naši on-line výtvarnou soutěž "Kočky kam se podíváš"

 Ahoj kluci a holky, ahoj všichni tvořivci!

Nezapomeňte!
Ještě do 23. listopadu můžete malovat, kreslit a tvořit nejrůznější kočičárny do soutěže Kočky kam se podíváš! Máme před sebou sychravý víkend, čas jako stvořený sednout si doma ve vyhřátém pokojíčku a tvořit, tvořit, tvořit!
A když se s námi o své výtvory podělíte, můžete vyhrát krásné ceny!

Obrázky je třeba vyfotit nebo oskenovat, podepsat a poslat mailem na info@kfbz.cz nebo zprávou na facebook @zlinknihovna.

Obrázky budou zveřejněny na facebooku knihovny, kde se bude také hlasovat. „Lajk“ svému favoritovi bude možné udělit od 25. do 30. listopadu 2020.

Vítězové, kteří získají krásné knižní ceny a drobné dárky od knihovny, budou zveřejněni 1. prosince 2020.

Nezapomeňte si důkladně prostudovat pravidla.

Abychom vám dodali odvahu a inspiraci, kocour Miloš knihovní našel na internetu návod a podle něho pro vás takovou soutěžní kočičandu vyrobil! Jak to dopadlo? Na to se můžete podívat a přidat se k našemu tvoření.
Stačí si připravit kartonovou krabici od maminčina balíčku, nůžky, zalamovací nožík (s tím vám určitě pomůže maminka nebo tatínek), tužku, lepidlo, pastelky nebo štětec a barvičky. Hodit se budou staré dřevěné korálky, nalepovací očička nebo ozdůbky, mašle a špejle od nanuku. No a chuť do práce a jdeme na to!

Najdeme si hezkou krabici.

Krabici rozstříháme.

Vše co budeme potřebovat máme připraveno.

Vybereme si větší kousky kartonu na tělíčko.

Polovinu kočičího tělíčka si předkreslíme na karton a vystřihneme tak, abychom neodstřihli přerušovanou čáru.

Vystřiženou polovinu kočičího tělíčka nařízneme zalamovacím nožíkem na přerušované čáře, ale nesmíme ji uříznout! Potom přeložíme, obkreslíme a vystřihneme tělíčko celé.

Celé vystřižené tělíčko s naříznutým ohybem máme hotovo.

Další na řadě jsou botičky. Vystřihneme si čtyři čtverečky velké tak akorát, abychom nevyrobili kocoura v botách. A pak vystřihneme malý čtvereček do rohu každého většího čtverce.

Podle obrázku si nakreslíme přerušované čáry a v těch místech botičky nařízneme zalamovacím nožíkem, abychom je mohli pohodlně přeložit. Pozor ať si je nerozřežete vejpůl!

Pak si na další karton nakreslíme hlavičku.

Hlavičku vystřihneme a obkreslíme, abychom měli dva stejné díly. Přední a zadní část.

A můžeme začít lepit.

Slepíme přední a zadní část hlavičky. Nezapomeňte dovnitř vlepit špejli od nanuku, vznikne nám krk, na kterém bude hlavička držet. Čtverečky přeložíme přes naříznutou část a vlepíme dovnitř špejle. A ejhle, máme nožičky. Lepidlem nešetříme a můžeme na chvíli scvaknout kolíčkem na prádlo, aby se vše dobře přilepilo.

Hlavičku a nožičky vlepíme na vnitřní stranu tělíčka, přilepíme pásek kartonu jako ocásek, zatížíme a necháme důkladně zaschnout.

A ještě malý trik. Dovnitř do tělíčka vlepte oboustranně malou papírovou harmoniku, aby kočička hezký stála a nevypadala jako placka.

Hotovo. Jdeme chystat barvy.

Jak kočičku vybarvíte, pokreslíte, ozdobíte a jaká ji vyrobíte očička a fousky už je jen na vaší fantazii.

A tady je naše kočička Fintilka.

Fintilka a Kocour fotbalista

Tak hurá na to, my vám držíme palce ať se vám kočičáci a kočičandy podaří. Těšíme se, až si budeme moci ty krásné obrázky nebo třeba figurky prohlédnout a vystavit.
A ještě Vám posíláme pár fotek ze zákulisí. 
Váš kocour Miloš a všechny knihovnice a knihovníci







středa 11. listopadu 2020

Černá hodinka - svatý Martin

Bylo, nebylo, ale už hodně dávno. 
To byla paní knihovnice ještě malá holka. Měla starou babičku, která ji zpívala písničky, vyprávěla příběhy a také jí říkala, že má oči jako pomněnky. Za dlouhých zimních večerů v tom předvánočním čase, když babička drala peří do polštářů, se naše malá holčička schoulila v křesle do klubíčka, našponovala uši a tiše poslouchala. Třeba vyprávění o všech známých i neznámých svatých, kterých babička znala nepočítaně. Každý rok se dočkala. Právě dnes, by jí, milá babička vyprávěla o svatém Martinovi. Patronovi jezdců na koních, podkovářů, žebráků, zbrojířů, koželuhů, tkalců, krejčích, mlynářů, rukavičkářů, kloboučníků, bednářů, pastýřů, hlasatelů, cestovatelů a všech cestujících a především vinařů. Možná, že dnes se u vás také otevírá svatomartinské víno. Tak se hezky posaďte a my vám to vyprávění pošleme po vašich babičkách nebo maminkách. A komu bude dnes večer číst táta nebo děda, ten se má!

Svatý Martin žil ve 4. století našeho letopočtu. Narodil se v Sabarii, kdesi na západě dnešního Maďarska.
Jeho rodiče byli pohané, ale on se brzy začal připravovat na křest, protože věřil v Ježíše Krista.
Měl být vojákem. Přál si to jeho tatínek, a proto jej dal jako patnáctiletého chlapce do služeb římské armády. Byl přidělen k jízdnímu pluku (proto bývá zobrazován na koni).
Martin se hned od začátku lišil od svých druhů, kteří byli namyšlení a byli přesvědčeni, že jsou jako vojáci něco lepšího. Dělali si z Martina, kvůli jeho skromnému chování legraci. Když byl Martin pro svou statečnost a odvahu povýšen, dostal vlastního sluhu. Jednal s ním však jako se svým přítelem, což bylo pro ostatní vojáky jen dalším důvodem k nepochopení a posměchu.
O Martinovi se vypráví legenda: Martin sloužil ve Francii. Jednoho mrazivého dne jel do vojenského tábora v Amiensu. Když dorazil k městské bráně, spatřil na zemi ležet téměř nahého žebráka. Žebrák se třásl zimou a prosil kolemjdoucí o pomoc. Nikdo si ho však nevšímal, všichni kolem něj netečně procházeli. Martin byl zděšen tvrdostí jejich srdcí. Uchopil svůj meč a rozťal svůj velký a teplý vojenský plášť na dvě poloviny. Jednu dal žebrákovi, aby se mohl zahřát. Ti, kdo ho viděli, se mu smáli. Martinovi to nevadilo, nehněval se na ně, bylo mu jich spíše líto.
Pro svou víru v křesťanského Boha chtěl odejít z armády. Ostatní vojáci ho vinili ze zbabělosti. Při poslední bitvě se postavil do čela vojska a v rukou nesl namísto meče kříž. Nepřátelé složili zbraně a uzavřeli s římskými vojáky smír.
Martin se stal po odchodu z armády poustevníkem a konal dobré skutky. Pro jeho příkladný život jej věřící zvolili za biskupa v Tours. Martin nechtěl úřad přijmout a legenda praví, že se ukryl do chlívku mezi husy. Ty ho ale svým štěbetáním prozradily.
Také se ale někdy říká, že ho při kázání husy tak rušily svým kejháním, že je za to odsoudil, aby v den jeho památky pykaly za svoje provinění na pekáči (odtud svatomartinská husa). Svatý Martin i nadále žil neobyčejně skromně, pomáhal ubožákům a žebrákům, vždy neohroženě hájil spravedlivost a poctivost. 





Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení jak se patří.
Děti i hospodáři čekali na první sníh, a když se dočkali, radovali se, že Martin přijel na bílém koni. V tento den si naše prababičky připomínaly nejrůznější pranostiky o počasí. Koho by totiž nezajímalo jaká bude zima a zdalipak napadne sníh na sáňkování.


Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. 
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Na svatého Martina husa nejpěkněji zpívá ( na pekáči ).
Svatý Martin usedá s díkem u teplých kamen.



Četli jsme:



úterý 3. listopadu 2020

Vyhlášení Krajského kola literární soutěže Kde končí svět 2019/2020 online.

Vážení účastníci literární soutěže Kde končí svět 2019/2020, kteří jste se probojovali až do krajského kola, víme, že jste již napjatí, jak to všechno dopadlo.
Výsledky byly vyhlášeny na webu a facebooku (@mvk.vsetin) Masarykovy veřejné knihovny Vsetín.


Všem výhercům gratulujeme!



Hledání - literární soutěž pro děti od 6 do 15 let

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně vyhlašuje již 21. ročník literární soutěže pro děti zlínského regionu Hledání.

Mottem letošního ročníku se stal:
HRDINA V MÝCH OČÍCH

Psát a básnit můžete na tato témata:
Kdo a proč je pro tebe hrdinou?
Jak by podle tebe měl vypadat správný hrdina?
Musí to být někdo s nadpřirozenými schopnostmi nebo to může být obyčejný kluk nebo holka, kteří někomu pomohli?
Může to být sousedův pes, který zahnal zloděje?
Nebo někdo z vesmíru?
Můžeš to být ty?

Soutěž probíhá v termínu:
1. listopadu 2020 - 31. ledna 2021.


Soutěže se mohou zúčastnit děti od 6 do 15 let (včetně). Soutěžní práce v kategorii próza může mít rozsah nejvýše 3 strany formátu A4, resp. 5400 znaků včetně mezer, v kategorii poezie nejvýše 3 básně do 3 stran A4. Básně od jednoho autora se hodnotí jako celek. Soutěžní práce musí být opatřeny jménem a příjmením autora, celou adresou bydliště, třídou, názvem a adresou školy. 

Soutěžní práce lze doručit poštou na adresu:
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
Vavrečkova 7040, budova 15
760 01 Zlín 

V elektronické podobě jako přílohu mailu na adresu detske@kfbz.cz do 31. ledna 2021.