Já Miloš, kocour knihovní, se Vám opět hlásím
s reportáží ze zlínské knihovny. Místní knihovnici si pro děti totiž
připravili prázdninovou procházku dobou Karla IV. Ve středu 13. července
se konala první zastávka na této procházce a já, jako Váš oblíbený reportér,
jsem tam samozřejmě nemohl chybět. Hned na prvním setkání se totiž holky, kluci
a kocouři dozvěděli, jak se stát rytířem. Za tónů středověké hudby jsme si
mohli vyrobit pravé rytířské štíty i praporce nebo si třeba vyrobit rytíře
z alobalu. Dále pro nás byla připravena spousta omalovánek, vystřihovánek
a úkolů. Na ty zvídavější z nás pak čekaly doplňovačky a zkrátka nepřišli ani
starší děti a rodiče, kteří si mohli vyluštit složitou křížovku. Co Vám budu
povídat, málem mi díky všem těm zajímavým úkolům ujel vlak domů, do
Kocourkova.
A pro ty z vás, kteří jste to nestihli malá ochutnávka:
Od pážete k rytíři
Být středověkým rytířem nebylo
vůbec jednoduché. Chlapec, který se měl
stát________, obvykle pocházel ze vznešeného ________. V sedmi letech byl
poslán na cizí ________ k cizímu velmoži, aby se tam stal ________.
Pomáhal velmoži, obsluhoval u jeho stolu, učil se ovládat zbraně a bojovat.
Musel se rovněž naučit, kterak se jezdí na ________a jelikož správný rytíř
musel být i vzdělaný, učil se ________ a ________.
Ve čtrnácti letech bylo ________
přiděleno rytíři a stalo se ________ (zbrojnošem). Ten svého pána všude
doprovázel, obsluhoval ho a staral se mu o koně. Krom toho musel svému pánu
čistit _______ a pomáhat mu s jejím oblékáním.
Jestliže se _________ po 7 letech
osvědčil, byl během slavnostního obřadu pasován na_________.
Slova k doplnění: rodu, rytířem, pážetem, číst, panství, psát, páže,
koni, zbroj, panošem, rytíře, panoš.
Buď pochválen, kdo v dobrém k nám přicházíš a tvoříš!
Váš kocour Miloš knihovní
Váš kocour Miloš knihovní
Žádné komentáře:
Okomentovat